VYŠETŘOVACÍ TECHNIKY

---

Ultrasonografie je pro pacienta bezriziková a pohodlná metoda vyšetření. Ultrazvuk je vhodný pro kontrolu chronických onemocnění a diagnostiku. Nejdůležitější součásti ultrasonografu je vyšetřovací sonda, která vysílá zvukový signál a následně přijímá jeho odraženou část energie. Tato energie je zpracována a zobrazena na monitoru pomocí stupňů šedi, vzniká tedy ultrazvukový obraz.

K nejběžnějším ultrazvukovým vyšetřením patří:

• krk: štítná žláza, příštitná tělíska, cévy, lymfatické uzliny
• hrudník: srdce, pleura, plíce, nádory mediastina
• břicho: gastrointestinální trakt, cévy, lymfatické uzliny, retroperitoneum, parenchyma, malá pánev, orgány obsahující tekutiny, ostatní břišní orgány, nádory, abnormální hromadění tekutin
• končetiny: klouby a kloubní struktury, svaly, pojivová tkáň, cévy
• cévy: tepenné a žilní řečiště

Hlavní indikace k vyšetření pomocí B módu:

• výskyt, pozice, velikost a tvar orgánu
• městnání, zhutnění a dysfunkce dutých orgánů a struktur
• diagnostika nádorů, diferenciace fokálních lézí
• zánětlivá onemocnění
• metabolická onemocnění způsobující makroskopické změny orgánů
• abnormální hromadění tekutiny v tělních dutinách nebo orgánů
• vyhodnocení transplantací
• diagnostika vrozených defektů a malformací

Hlavní části ultrasonografu:

• vyšetřovací sondy
• elektrické obvody pro buzení piezoelektrických částí sondy a pro zpracování přijatého signálu
• monitor
• záznamové jednotky

Možná rizika:

• ohřev tkáně během vyšetření (tkáň dospělé osoby nad 41° C, tkáň embryonální nad 39,5° C)
• ultrazvuková kavitace (vznik bublin, aplikace echokontrastních látek riziko zvyšuje)
• chybné provedení a interpretace obrazu (artefakty)

Minimalizace možných rizik:

• zvolení vhodného typu sondy
• nastavení akustického výkonu na nejnižší možnou hodnotu (nepřekračovat limity tepelného indexu TI a mechanického indexu MI)
• úprava hloubkového zesílení (TGC)
• nastavení zóny fokusace do oblasti záznamu
• nastavení zesílení na optimální hodnotu, případně i na maximální

Příprava:

• vhodný typ sondy
• vodivý gel
• papírové ubrousky
• případně osobní ochranné pomůcky

Ultrazvukový kontaktní gel:

• impedance gelu je podobná lidskému tělu
• nanést na kůži vyšetřované osoby v oblasti použití sondy
• používat vždy gel určený k ultrasonografickému vyšetření (neobsahuje bubliny)

Zacházení s vyšetřovací sondou:

Před zahájením je nutno se ujistit, že je sonda správně orientovaná. Na kůži vyšetřované osoby se nanese v dostatečném množství vodivý gel a přiloží sonda. Pro získání stabilního obrazu je nutno držet sondu za tělo, ultrazvuk bude pronikat tkání bez ohledu tlaku sondy na místo aplikace. Nejprve se snímač umístí kolmo k pokožce, potom s ním může být manipulováno tak, aby ultrazvukový obraz byl optimální.

Se sondou lze manipulovat pěti způsoby:

• posouváním
• naklápěním
• kýváním
• rotací
• tlakem

Posouvání

Posouváním sondy nalézáme nejlepší pozici pro snímání nebo se přesouváme do jiné časti těla.

Obr. 3.1: Pohyb sondy - vnější posun. Podle [20].

Naklápění

Naklápění sondy ze strany na stranu umožňuje prozkoumat další roviny v dané ose skenovaného orgánu bez nutnosti posunu sondy po těle.

Obr. 3.2: Pohyb sondy - vnější naklápění. Podle [20].

Kývání

Kývacím pohybem sondy od centra do všech směrů umožňuje prozkoumat širší část skenované oblasti.

Obr. 3.3: Pohyb sondy - vnější kývání. Podle [20].

Obr. 3.4: Pohyb sondy - vnější kývání. Podle [20].

Rotace

Rotací o 90° zkoumáme objekt v jeho příčné a podélné ose. Ve většině případů lze rotací mezi 1–8 hodinou zobrazit skutečný průřez v osách objektu.

Obr. 3.5: Pohyb sondy - vnější rotace. Podle [20].

Obr. 3.6: Pohyb sondy - vnější rotace. Podle [20].

Komprese

Stlačením lze vyhodnotit prokrvení tkáně, oddělit struktury a uvolnit uvíznuté plyny nebo stlačit tukovou tkáň. Cévy a nervy jsou díky stlačení mnohem lépe zkoumatelné.

Obr. 3.7: Pohyb sondy - komprese. Podle [20].

ENDOVAGINÁLNÍ

Zasouvání

Obr. 3.8: Pohyb sondy - endovaginální zasouvání. Podle [20].

Kývání

Obr. 3.9: Pohyb sondy - endovaginální kývání. Podle [20].

Naklápění

Obr. 3.10: Pohyb sondy - endovaginální naklápění. Podle [20].

Rotace

Obr. 3.11.: Pohyb sondy - endovaginální rotace. Podle [20].

Obr. 3.12: Pohyb sondy - endovaginální rotace. Podle [20].

Rotace a kývání

Obr. 3.13: Pohyb sondy - endovaginální rotace a kývání. Podle [20].

ENDOREKTÁLNÍ

Zasouvání

Obr. 3.14: Pohyb sondy - endorektální zasouvání. Podle [20].

Obr. 3.15: Pohyb sondy - endorektální zasouvání. Podle [20].

Kývání

Obr. 3.16: Pohyb sondy - endorektální kývání. Podle [20].

Naklápění

Obr. 3.17: Pohyb sondy - endorektální naklápění. Podle [20].

Rotace

Obr. 3.18.: Pohyb sondy - endorektální rotace. Podle [20].

Obr. 3.19: Pohyb sondy - endorektální rotace. Podle [20].

Příprava

Popis snímků

• stručný popis celkového typu
• jasný popis jakékoliv změny
• závěr

Závěrečná zpráva

Závěrečná zpráva by měla zahrnovat:
• jméno pacienta a další identifikační údaje
• zdravotní pojišťovna pacienta
• kontaktní údaje vyšetřujícího lékaře
• relevantní klinické informace včetně indikací k vyšetření a kód diagnózy MKN
• datum vyšetření
• specifikace provedeného ultrazvukového vyšetření
• použití vhodné terminologie a dalsi doplnit

Test č. 3

---